Jdi na obsah Jdi na menu
 


Egypt Taba, Izrael, Jordánsko-Petra 2008

Taky letos jsme dlouho přemýšleli, kam že to vlastně pojedem. Chtěli jsme jet společně se švagrem Ivanem a jeho novomanželkou Verčou, kteří to chtěli zároveň pojmout jako svatební cestu. Klasicky do Egypta jsme už nechtěli, to už jsme parkrát procestovali, tak to chtělo něco nového. Vyhrála to egyptská Taba. Taba leží na Sinajském poloostrově na pobřeží Aqabského zálivu na hranici s Izraelem. Přes záliv vidíte Jordánsko a když se kouknete doprava, tak vidíte i do Saudské Arábie. Prostě čtyři státy na nějakých třiceti kilometrech pobřeží. Taba je ideální východisko pro výlety do Izraele a Jordánska. Egypt a Tunisko jsou podle mého názoru asi jediné země, kam se vyplatí zaplatit si nějaký last minute zájezd a pak vyrážet po vlastních. Tak jsme našli zájezd last minute do Taby za slušnou cenu a letěli. Chtěli jsme se pár dní koupat a pak na čtyři dny do Izraele. Následně zase tak dva dny koupání a vyrazit do jordánské Petry za Indianou Jonesem. Samozřejmě hned po příjezdu do hotelu nastal problém. Hotel byl fajn, to nic, ale Dana asi po pěti minutách ve vodě šlápla na ježovku a propíchla si nohu. Místní doktor jí vytáhl dvacetjedna ostnů, čímsi to namazal a prý to bude dobrý. A opravdu bylo. Kupodivu za dva dny už ani moc nekulhala a tak naše v té chvíli ohrožená cesta do Izraele mohla začít. V pět ráno jsme vyrazili taxikem z hotelu na hranici, pěšky přes čáru, izraelský celník je zvláštní tvor, který si myslí, jak je důležitý, ale celkem v pohodě. Tak jsme se dostali do nejjižnějšího města Izraele - Ejlatu. V sedm hodin nám jel autobus do Masady, tak rychle na nádraží. Nějakýho domorodce jsme ukecali, aby nám vyměnil šekely, ani nás moc neošidil. Autobus jel jak měl, jeli v něm i dívenky v uniformách se samopaly většími, než byli sami. Asi z dovolené. Za nějakou dobu jsme dojeli do Masady. Masada je pevnost v Judské poušti nedaleko Mrtvého moře, postavená Herodem Velikým v 1.století před Kristem. Je to úžasná stavba na vysoké skále a její návštěva byla byla pro mě jedním z největších zážitků vůbec. Potom na chvíli k Mrtvému moři, je to zajímavý, ale že by mě to vyloženě vzalo tak to ne. A odtud znovu autobusem do Jeruzaléma. Tam jsme se ubytovali v arabském hotýlku blízko Damašské brány, super místo, asi 25 USD za všechny. Mělo to vlastní koupelnu, na přespání dostačující. O Jeruzalému se nebudu rozepisovat, to by bylo na dlouho. Prostě jsme za těch pár dní prošli co se dalo a někdy i nedalo (Dana vlezla do nějakého arménského pravoslavného kláštera, kam nesměli ženy a místní převor se ji pokusil sundat železnýma vratama, ale neuspěl). Staré město má naprosto jedinečnou atmosféru. Boží hrob, Skalní dům, křížová cesta, hrob Davida, Zeď nářků, prostě všechno tak zvláštně na člověka působí, i když není věřící. Po čtyřech dnech jsme se vrátili zpátky do Ejlatu, trošku se tu pokoukali. Je to turistické centrum hlavně pro Izraelce, ale je tu pěkné akvárium, aquapark a dá se tu zaplavat s delfíny. Večer zase zpátky do egyptské Taby. Po pár dnech koupání jsme vyrazili do jordánské Petry.V Jordánsku, celým názvem Jordánské Hášimovské království, vládne král Abdalláh II. se svou půvabnou ženou Ranjou. Oba jsou prozápadně orientovaní a tímto směrem se snaží vést celou zemi. Jestli to dělají dobře, nebo špatně, nejsem schopen posudit, ale připadá mi to dobrý. Na hranici fajn, teda z jordánské strany, Izraelci klasika. Dojeli jsme do Petry. Skalní město Petra se nachází v údolí nazvaném Vádí Musa v samém srdci Šarských hor. Je to úžasné místo, osídlené Nabatejci ve 4.století př.n.l.. Musím uznat, že něco takového jsem ještě neviděl. Neskutečně obrovské chrámy vytesané přímo do skáli, soutěska Sík přes kilometr dlouhá v průměru pět metrů široká s vysokými kolmými skalami po stranách, no a slavná Pokladnice, prostě nádhera. Po dnu stráveném Petře, jsme se ještě stavili v jordánském přístavním městě Aqabě. Celkem moderní, ale pěkné, levně nakoupit alkohol a domů. Teda do Egypta. Ještě dva dny koupání, řádně využít all inclusive a do Brna. Byl to super výlet a určitě se chci do Izraele a Jordánska ještě podívat, ale na delší dobu. Je tam toho strašně moc ke koukání, ale za tak krátký čas se nedá všechno stihnout. Takže příště.